Dočkáme se obnovy dalších polních cest na Hlučínsku?

Dočkáme se obnovy dalších polních cest s jejich ozeleněním tak, jak to měly ve volebních programech některé ze současných koaličních stran? Nebo město bude nadále jen čekat, že za ně tuto práci udělají aktivní občané? Mnohdy navíc s městskou podporou až v reakci na tlak veřejnosti!

V bodu číslo 16 volebního programu pro komunální volby v roce 2018 volební strana a následný vítěz voleb a současný lídr koalice, Občané pro Hlučín, slibuje: „Obnovit co nejvíce starých polních cest do stavu vhodného k pěší turistice a cykloturistice.“

Rozdělení velkých lánů polí, které je možné právě například i obnovou polních cest, navrhuje také Adaptační strategie na změnu klimatu pro město Hlučín, schválená hlučínskými zastupiteli už v roce 2017. Mimo jiné doslova radí zvýšit a obnovit ekosystémové funkce a zvýšit retenční schopnosti krajiny v okolí Hlučína. Mezi přijatými doporučeními je například spolupráce se zemědělci na opatřeních pro zlepšení funkcí půdy včetně omezení výsadby velkých monokulturních ploch zemědělských plodin a podpora výsadby pásů zeleně zejména na orné půdě jako prostředku její ochrany. Na obdobné krajinotvorné postupy myslí také již schválený strategický plán rozvoje města Hlučína pro období let 2020 až 2030.

Přesto ani po dvou letech současného volebního období nepřišla vítězná strana voleb, či současná koalice s návrhem na obnovu jediné polní cesty, natož aby byl už nějaký dokonce schválen.

První tři historické polní cesty v Hlučíně obnovil občanský spolek Žít s krajinou Darkovičky, Hlučín a Bobrovníky, bez finanční účasti města Hlučína. Obnovu schválila minulá Rada města Hlučína, ve které jsem osobně tento skvělý projekt podporovala. A stále mám dobrý pocit z toho, že se schválení nakonec podařilo prosadit i přes nesouhlasné stanovisko některých mých dalších kolegů v radě a jistou dávku rezistence zodpovědných úředníků.

Když za současnou vedoucí politickou reprezentaci plní její volební sliby aktivní občanské spolky, dalo by se očekávat, že se jim za to dostane alespoň náležité podpory. Přesto spolky zabývající se ochranou a tvorbou životního prostředí obdržely na dotacích pro letošní rok z požadovaných 100 tisíc korun jen něco málo přes 52 tisíc korun z celkových 6,5 milionu korun. Spolky se přesto snaží pomáhat se zachováním kvalitního životního prostředí na Hlučínsku, seč jim síly stačí. Lidé se angažují ve svém volném čase, mnohdy i za své peníze.  

Možností, kde by se mohlo také město ujmout své role a přispět k obnově polních cest, je přitom dost. Mohlo by například navázat na obnovu historických cest v Darkovičkách a znova vytvořit někdejší cestu přes Vaňurku. Protože pozemky jsou v majetku města, obnově této cesty nic nebrání.

Krásným počinem by mohla být také spolupráce s farností Hlučín při obnově cesty, která by vedla od hlučínského kravína ke křížku v poli u Markvartovic. Farnost jistě ráda přispěje k vytvoření vhodných podmínek pro krátkou pouť věřících Hlučína k jednomu z drobných sakrálních prvků, které v české, moravské i slezské krajině připomínají významná místa, stará rozcestí, tragické události, bitvy i prosté lidské příběhy zbožnosti místních obyvatel. Vhodné pozemky město nedávno farnosti prodalo.

Město by se také mohlo chopit návrhu Jiřího Sonnka, který přišel s myšlenkou obnovy další cesty z Hlučína na hřbitov Březiny.  Spolek Malánky by uvítal cestu z Malánek na Rovniny.  Všechny tyhle nápady se členům vedení města líbily do okamžiku, než je navštívili někteří hlučínští velkozemědělci.

Nabízejí se však i další cesty, které jsou města Hlučína, a zemědělci je stále zaorávají, aby zachovali nežádoucí rozlehlé monokulturní lány. Důsledkem je eroze půdy, což je obrovský problém, když uvážíme, že i podle statistik Ministerstva zemědělství ČR vznikne v našich podmínkách za 100 let pouhý jeden centimetr půdy. Velké a nevhodně obhospodařované lány jsou také jednou z příčin bleskových povodní na jedné straně a neschopnosti krajiny udržet vodu na straně druhé.  Že je to ohraná písnička a všichni už to víme? Jistěže. Potom ale nechápu, proč se podle toho nechováme! Potřebujeme rozdělit velké lány, potřebujeme podél cest zasadit stromy a keře, potřebujeme zvýšit retenci vody v krajině, potřebujeme chránit půdu před vodní a větrnou erozí, potřebujeme zachovat a zvýšit biodiverzitu. Jednou z možností, jak toho docílit, je obnova historických polních cest, které navíc pak mohou využívat pěší i cyklisté v relaxaci a sportu v přírodě. 

Je tedy nejvyšší čas, aby město, potažmo strany koalice, začaly plnit své sliby a také se pustily do obnovy polních cest. Jistě bude zajímavé sledovat, zda to město zvládne s obdobně vysokými vynaloženými náklady, jako předseda spolku Žít s krajinou Tomáš Matýsek, jehož zásluhou má Hlučín své první tři obnovené historické cesty. I podle hlučínských radních přece není důležité, kdo s dobrým návrhem přijde, ale aby se ho podařilo společnými silami realizovat. Takže do toho společně pojďme všichni, kdo můžeme pro zdárný výsledek něco udělat!

Napsat komentář